Škola noci - velmi kritická recenze

8:47 Tereza Vlčková 3 Comments

Pokud jste Školu noci nečetli, nevím, jestli vám mám doporučit, abyste ji četli, nebo ne. Kniha má něco do sebe, je celkem čtivá, a pokud jste dobrý čtenář a máte volný den, máte jednu přečtenou za odpoledne.

Zoey Redbirdovou označí jako upírku, a ona musí odejít od svého nevlastního otce, matky a sourozenců do internátní Školy Noci - školy pro mladé, označené upíry. Abych to rozvedla: ještě nedovivinutí upíři - nebolil mláďata (to by mě naštvalo) mají na čele obrys měsíce. Jenže Zoey má plně vyvinuté znamení, ovládá všechny čtyři živly (ano, upíři můžou ovládat známé čtyři živly + ducha) a je prostě úplně nejvíc nejlepší.

Na škole si hned najde kamarády, kteří spadají do trapně vymezených charakterů, které jsou čtenářům v každé knize připomínány - Shaunne a Erin vypadají jako dvojčata, ačkoliv je každá úplně jiná vzhledem. Damien je gay jako poleno. A Stevie Rae je vesnická BFF Zoey. Pak je tu taky mrcha Afrodita, a Damienův kluk Jack, který se chová jako devítiletý malý kluk, než sedmnáctiletý. Prostě mě štve, že všechny postavy mají jasně určené charaktery, spadají do jedné a pořád té samé škatulky, během děje nijak nepřekvapí, ba naopak. Když je dojemná situace, už si říkám, kdy se tam Jack rozbrečí jako malá holka - a v dalším odstavci se opravdu rozbrečí. V debatě čekám, kdy Shaunee trapně doplní Erininu větu, a kdy Stevie Rae prohodí něco buranského. To je první, co mi vyloženě vadí. Myslím, že každá postava by něměla spadat jen do jedné kategorie, ale měla by mít víc povahových rysů a schopnost něčm překvapit, protože jinak to vůbec nemá cenu.

No a pak tu jsou taky kluci Zoey - lidský kluk Heath, se kterým chodila na lidské střední. Pořád za ní dolejzá a vždycky, když na to přijde, obětuje se. Potom je tu Erik - sexy upírský literární fanoušek. Ten mě snad jako jediný nečím překvapil, protože ač ho autorky na začátku série vykreslovaly jako dokonalého, hodného chlapečka, v dalšch dílech se pěkně vybarvil. A další Zoeyin kluk - James Stark, mimořádně nadaný lukostřelec, který se zapřísáhnul být jejím bojovníkem. Jo, a taky nesmrtelný anděl Kalona, který je do Zoey(iny duše) blázen, protože Zoey je ještě ke všemu převtělením idiánské panny, kterou kdysi dáávno vytvořili Čerokézské čarodějky, aby Kalonu uvěznily.

Jó, a taky upíří básník - Loren Blake, kterému Zoey podlehla tak snadno, že jsem se musela divit, že nevlezla do postele každému jedinci mužského pohlavý který se na ni kouknul.

Pokud jste sérii nečetli, říkáte si asi "Ty vole, to je nějak moc, ne?", ale ano, doopravdy to tak je.

Zoey prostě není v ničem jako normální lidé - ihned v nové škole zapadla, měla tři životní lásky, má schopnost vládnou pěti živlům, je to oblíbenkyně upíří bohyně, je idinánka, převtělení magické panny a kdo ví, co všechno ještě.

Jo, Zoey je prostě dokonalá, oblíbená a předurčená zachránit svět. Chápu, že by každá hrdinka knížky měla být neobyčejná, ale ne tak megalomansky a okatě.

No a na to, jak je Zoey nadaná mi přijde úplně blbá. Při každé stuaci fňuká, a raděj se nechá zachraňovat od ostatních, než aby použila svoje schopnosti.

Další, co mě udivovalo bylo, že Zoey za každý "dobrý skutek" obvykle na konci knihy dostala nové tetování, které - nečekaně - žádný jiný upír nemá. Nejdřív to byla ramena, záda, hrudník, dlaně, a já nevím, co všechno ještě. Přemýšlela jsem, že na konci série bude Zoey celá modrá, od všech těch tetování. V šestém díle se tetovací období ale trochu upraví, no však uvidíte sami.

Jo, a aby toho nebylo málo, není neobyčejná, nevídaná a neslýchaná jenom Zoey, ale speciální schopnosti mají i její předvídatelní kamarádíčci. Všichni ovládají jeden ze čtyř živlů, aby mohli společně se Zoey vyvolávat kruh na uctění bohyně, či co to vlastně dělají.

SPOILER na druhou a třetí knihu! Její nejlepší kamarádka Stevie Rae také ve druhé nebo třetí knize umře - ale vrátí se zpět jako nové, červené mládě, a posléze se stane červenou velekněžkou, stejně jako pár dalších lidí v Zoeině životě. KONEC SPOILERU

Celé mi to přijde hrozně trapně okaté, protože kdyby se to nedělo kolem Zoey, všichni mrtví upíři by zůstaly prostě mrtví.

Ale teď už něco mimo příběh - jak už asi každý ví, autorky knihy jsou matka P.C. s dcerou Kristin. Přijde mi ale, že Kristin se podílí maximálně na vytváření pubertálních sraček, když si dovolím ostřejší výraz.

Jasně, chápu. Mají to být puberťáci. Jenže někde mi chování a hlavně dialogy postav přijdou tak trapně vyumělkované a hlavně nereálné. Myslím, že autorky trochu přestřelily, jelikož žádný teenager by se nechoval jako postavy v této sérii.

Další, co se mi vyloženě nelíbí je chování Jacka. Jasně, autorky tam daly "buznu", skvělý. Jenže kdo říká, že se gayové musí rozbrečet u každé příležitosti a musí se chovat jako jedenáctileté holky?

Něco k dobru ale knihám musím připsat - někdy se autorkám něco povede. Třeba Zoeyin nevlastní otec - náboženský fanatik, který nenávidí upíry a jinou víru než tu svou.

Závěrem mi přijde, že autorky do knížky nastrkaly všechno, co jim přišlo pod nos. Už se těším, až tam přilétne UFO, nebo se tam objeví George Bush.

Další mínus je, že jsem skončila u sedmého dílu a osmý si koupila až po pár měsících. Chtěla jsem číst, jenže... Ztrácela jsem se v ději. Prostě je tam toho tolik, tolik linií děje, tolik kombinovaných sraček, že udržet čtenářovu pozornost a přesto v každé knize nevysvětlovat co se kdy stalo a kdo je kdo je možné jedině když to čtete rychle po sobě, nebo vás to skutečně baví, což není a nikdy nebude můj případ.

Zoey je výplodem dvou autorek - Kristin a Personal Computer. Ne, klid. Kristin a P.C, stejně jako celá série. Tím pádem se nám tady sešlo hned dvojnásobně víc ideálů. Zoey je oblíbenkyně bohyně, pochází od Čerokézů, má super misteriózní čarodějnickou grandmamá, ovládá čtyři živly a ducha, má tetování i na prdeli, protože se těší přízni, má kluka na každou noc jednoho a kamarády, kteří ji pro soucit čtenáře čas od času zradí, jinak jsou ale parta ve který to skvěle šlape a všichni se milujou. Zapomněla jsem na něco?

Každopádně se knihy se dobře čtou, a rychle plynou - jedna se odehrává např. jen ve třech dnech, takže pokud po nich sáhnete, určit nebudete litovat tím způsobem, že byste bušili hlavou do zdi. (Spíš budete jen tiše obracet oči v sloup a řečnicky se ptát "Další tetování?" - "Další kluk?" - "Je Zoey FAKT tak blbá, nebo si na to jenom hraje?")

Je ale fakt, že do jisté míry to jde. První, druhý díl se mi líbili docela dost. Jenže občas prostě platí, že čeho je moc, toho je příliš, a na to by autorky měly pamatovat. Každopádně pokud chcete oddychové čtení, je Škola noci to pravé.