Recenze

Recenze: Hon - Andrew Fukuda

10:26 Tereza Vlčková 2 Comments

Autor: Andrew Fukuda
Nakladatelství: Fragment
Počet stran: 304
Vyprávění: Ich forma

Anotace: Jak zůstat na živu ve světě, kde jsou lidé považováni za pochoutku a všichni touží po jejich krvi?

Pravidla jsou jasná: nesmát se, nepotit se, neupozorňovat na sebe. A hlavně – nezamilovat se do jedné z nich!
Gen se liší od všech ostatních. Nedokáže běžet rychlostí blesku, sluneční světlo ho nezabije a nemá neukojitelnou touhu po krvi. Není upír, je člověk.

Je vybrán, aby se zúčastnil honu na poslední lidi. Jeho pečlivě utajovaný život se hroutí. Skupina bezcitných lovců začíná tušit, že s ním není něco v pořádku. Seznámení s dívkou v něm probudí city, které do té doby neznal.
Gen našel něco a někoho, za co má cenu bojovat, a jeho potřeba přežít ve světě plném nemilosrdných dravců je stále silnější...

Recenze

Recenze: Dračí oči - Čarodějka -

6:22 Tereza Vlčková 2 Comments

Autorka: Kristina Hlaváčková
Nakladatelství: Fragment, 2014
Počet stran: 392
Vyprávění: Er forma

Anotace: 
Učit se tančit, vyšívat a jak být hezká? To není nic pro princeznu Elenu. Chce bojovat po boku bratrů a prožívat velká dobrodružství. Ani se nenaděje a její sen se začne stávat skutečností. Osudové setkání s rudým drakem Ašrakem změní malé princezně život. Musí opustit svůj domov a odjet k elfům do kouzelného lesa, kde se má naučit ovládat a hlavně skrývat magii, která jí koluje v žilách. Nejde však o žádnou prestižní školu pro mladé dámy...

Dokáže Elena čelit všem změnám a nástrahám osudu, které na ni čekají? S pomocí mladého draka Charlika a svérázného přítele Michaela na to nebude sama. Bude to však stačit? Nepůjde totiž jen o ni, ale o budoucnost celého světa!



Po pravdě, čekala jsem young adult příběh, něco na způsob Eragona, což se mi také do jisté míry dostalo. Podobností právě s Eragonem jsem několik našla. Akorát... už po pár stránkách mi byla jasná jedna věc: Dračí oči jsou, spíš než cokoliv jiného, pohádka.

Skutečně jsem čekala fantasy, young adult, ale jak jsem četla dát a dál první a druhou kapitolu, bylo mi jasné, že je to spíš pohádka. Umím si představit, že bych knihu četla nějakým dětem, ale pro mě už to nebylo nic speciálního. S hrdiny jsem se moc nedokázala ztotožnit a byla jsem prostě jenom pozorovatelem.

Princezně Eleně je valnou část knihy pouhých osm let. Na svůj věk se ale chová ohromně vyspěle a chytře, je krásná a chytrá a ještě ke všemu umí mluvit s draky. Kdybych měla Dračí oči hodnotit jako knihu pro teenagery, strhla bych body za příliš dokonalou hrdinku, příliš neuvěřitelný děj, a tak dále a tak dále. Ale to neudělám, ani nemůžu. Kniha mě i přes to všechno, co spíš vybízí k četbě mladší čtenáře, potěšila. Příběh byl takový milý a příjemný, odpočinkový. Mimoto jsem dlouho žádnou podobnou pohádku nečetla, takže jsem se vrátila do dětských let a užila si to. Kdybych ale věděla, že je kniha taková, jaká je, už od začátku, nevím, jestli bych si ji vybrala ke čtení. Čekala jsem skutečně něco dospělejšího a po prvních dvou kapitolách jsem si říkala, co to sakra vlastně čtu, ale pak jsem si zvykla a po dočtení vůbec nelituju.

Postavy měly poměrně přímo vymezené charaktery. Elena, ta dokonalá a chytrá malá princezna. Michael, její přítel a ochránce, prostě sympaťák. A Nitram, zloduch až do morku kostí. Nijak mi to ale nevadilo, právě kvůli pohádkovému stylu celé knihy. K tomu už takovéhle charaktery prostě patří.




Kniha je velmi čtivá a rychle plyne. Autorka psát rozhodně umí, její styl je stručný a příjemný. S popisy se moc nezdržovala, ale přesto jich nebylo ani moc ani málo, takže zde byl ponechán prostor pro čtenářovu fantazii přesně v té míře, kdy je to příjemné.

Rozhodně se jedná o hodně lepší průměr, ale zařazení do young adults bych knize nedávala a doporučila ji spíše mladším čtenářům. Přesto mě ale bavila i v mých sedmnácti letech a na odpočinek a uklidnění (třeba po knize jako Na západní frontě klid :D) je to přesně to pravé. Zkrátka pohladí na zjitřené a neklidné duši dospívajícího čtenáře :D.

Recenze

Recenze: Krysař - Viktor Dyk

6:14 Tereza Vlčková 0 Comments

Autor: Viktor Dyk
Nakladatelství: Omega
Počet stran: 108
Vyprávění: Er forma

Anotace:
Poklidný život ctihodných občanů hanzovního městečka Hammeln narušují krysy. Jsou úplně všude a v takové situaci může pomoci už jen krysař. Jenže jeho práce není zadarmo... Novela Viktora Dyka je příběhem o lásce, zradě, lidské hamižnosti, ale také o naději, která se může objevit i v nejzoufalejší situaci. Kniha, která nejprve vyšla na pokračování pod názvem Pravdivý příběh, je unikátním zpracováním staré německé legendy. Autor nabízí neotřelý pohled na klasický příběh, kde se mistrně snoubí iluze s realitou a čtenář se nemůže od knihy odtrhnout, dokud nedočte poslední stránku.


Kniha vypráví o krysaři, muži bez jména a stálého bydliště, který putuje od města k městu a vyhání krysy. Tak se stane, že dojde do města Hammeln, které je celé zamořeno krysami. Jako první zde potká mladou Agnes, krásnou dívku, do které se zamiluje. Protože je to ale krysař, nejdřív zde vykoná svou práci. Konšelé mu slíbí velkou odměnu, když krysy vyžene, což on také udělá, jenže když už ve městě nejsou krysy, konšelům se zdá cena přemrštěná a odmítnou ji zaplatit.

Krysař je také velmi rozpolcen, mezi svým tuláckým srdcem a Agnes, která žije v Hammeln. Zůstat, nebo odejít? To je vlastně jedna situace, nad kterou se člověk zamýšlí někdy i v životě. Zvítězí láska nebo úděl?
V tomto případě by pro krysaře zvítězila láska, která ale bohužel neměla dlouhého trvání.

Krysař mi byl jako postava nesmírně sympatický. Neměl jméno, nebyl nikdo, byl věčným tulákem. Jeho jednání bylo pochopitelné a jeho vnitřní rozpor mezi rozumem a city reálný a přirozený.
Nebyl nespokojený, jeho život mu nevadil. Byl smířený se svým údělem krysaře, člověka, který se nikdy nezdrží, nikde nezapadne. Co ho změnilo byla láska k Agnes. Náhle si přál zůstat s ní v Hammeln, ale jeho vnitřní rozpor byl příliš velký.

Další důležitou postavou je potom Sepp Jörgen, rybář, který vše chápe až o den později. Jörgen je poblázněný do dvou dívek, které ho odmítají právě kvůli jeho zpomalenosti. Jörgen je poměrně tragikomická postava, která se nejdřív nezdá důležitá, což je ale omyl.

Zdroj

Styl psaní je rychlý, Dyk se s ničím nezdržuje. Krátké věty udržují dynamiku příběhu a ten tak rychle plyne a velice dobře se čte. Ústy krysaře předává autor čtenáři několik myšlenek, které mi zůstaly v hlavě ještě dlouho po dočtení.


I přes to, co krysař udělal, zůstává kladnou postavou. Po dlouhém tuláckém životě netoužil po ničem jiném, než po lásce a spravedlnosti. Přesto, že měl neuvěřitelně mocnou píšťalu, se kterou by mohl ovlivnit kolik lidí by jen chtěl, až do konce ji nepoužíval na nic jiného, než na krysy. Ačkoliv mu bylo nabízeno mnoho svodů, nikdy nepodlehl a do konce se snažil být spravedlivý a dobrý. Ve výsledku to není on, kdo byl špatný; byly to okolnosti, které ho dohnaly k zoufalým činům.

Já

Na začátek

15:09 Tereza Vlčková 1 Comments

Recenze

Recenze: Zakázaná přitažlivost - Kateřina Petrusová

5:44 Tereza Vlčková 0 Comments

Autorka: Kateřina Petrusová
Nakladatelství: Fragment
Počet stran: 304
Vyprávění: Ich forma z pohledu Emily a Henryho
Ukázku si můžete přečíst zde.

Anotace: Senátorova dcera Emily má po krk života ve skleníku a potají odjede do New Yorku. Záhy je však vypátrána a musí se rozhodnout: buď se vrátí domů, nebo zůstane, ale pod stálou ochranou nepřístupného bodyguarda Henryho Trovata. Emily je rozhodnutá Henryho přesvědčit, aby ji nechal být, vše jim však začnou komplikovat city a především děsivý vánoční dárek, který jí pošle neznámý šílenec.
Překoná láska tak odlišných lidí věkový a společenský rozdíl, nebezpečí, které Emily hrozí, a především Henryho zločineckou minulost?

Kateřina Petrusová je taková česká spisovatelská stálice :) Od doby, kdy vyšla její první kniha, její příběhy čtu a nepřestávají mě hrozně bavit. I přesto, že se třeba jedná o jednodušší zápletky a celá náplň knihy je převážně pošťuchování mezi hlavními hrdiny, Katka to umí podat tak, že vás to prostě baví. Mám hrozně ráda její příběhy už jenom proto, že jsou hrozně milé a zahřejí na duši. A Zakázaná přitažlivost na tom není jinak.



Další, co se mi líbilo byla reálnost postav. A Henryho menší... problém. Nechci tady nic moc prozrazovat, protože jsem byla sama překvapená, když jsem se k té části dostala a musela jsem se hrozně smát, už jenom proto, že Em tak hrozně miluje knihy a vystudovala angličtinu. Tohle se vážně povedlo.

Teď budu jenom tiše doufat, že Katka napíše další pokračování téhle mafiánské série - třeba takový Kevin, bývalý přítel Paige, který dostal na stránkách této knihy větší prostor, určitě má svoje tajemství a bolístky, které by mu mohla pofoukat nějaká další hrdinka, no ne? :)

Ani na konci se bohužel žádná pořádná akce nekonala, ale to už jsem čekala, protože stejně je tomu v ostatních autorčiných knihách. Drží si jednu linii příběhu, ze které se o moc nevychýlí. Ale co, sakra! :D Kateřina Petrusová píše tak mile a nevtíravě vtipně, že je mi to úplně jedno. Protože tohle sice jsou mafiáni nebo bývalí mafiáni, ale v srdci to jsou prostě plyšáci. Roztomilý plyšáci!
(Prosím prosím prosím, ať je díl i o Kevinovi! :D)

Recenze

Recenze: Rozděleni časem - Bouře (Julie Cross)

9:14 Tereza Vlčková 0 Comments

Autorka: Julie Crossová
Nakladatelství: Fragment
Počet stran: 312
Forma: Ich forma z pohledu Jacksona

Anotace: 
Přítomnost, rok 2009. 
Devatenáctiletý Jackson je normální student... tedy téměř normální. Dokáže totiž cestovat časem. Nic nemůže změnit, jen znovu prožít to, co se už stalo. Po útoku dvou neznámých mužů se Jackson ocitne o dva roky zpět.

Minulost, rok 2007.
Jackson se nemůže vrátit zpátky do přítomnosti. Jaké tajemství ho obklopuje? Proč ho pronásledují neznámí útočníci? Stojí tváří v tvář "nepřátelům času" a musí se rozhodnout, co všechno je ochoten obětovat pro záchranu svých blízkých a možná i celého světa...



Zpátky v čase
Jackson není tak docela obyčejný kluk - umí cestovat v čase. Svěřil se o tom jen jednomu člověku - svému kamarádovi Adamovi. Společně dělají pokusy, aby jeho schopnost otestovali. Jacksonova dívka Holly o tom ale nemá ani tušení, přestože ji Adam má opravdu rád.
To všechno se ale změní, když jsou Jackson s Holly napadeni. Jackson, který se doteď dokázal posunout jen o den dozadu, utrpí šok a ocitne se o dva roky zpátky.
V minulosti musí nejen zjistit, co se stalo s jeho dívkou a jím v přítomnosti, ale musí navíc i normálně fungovat a co víc - získat si svoje budoucí kamarády i v minulosti.

Postavy
Jackson mi jako hrdina nevadil. Naopak mě ale štval Adam - takový všudybyl všeuměl. Nikdy jsem neměla ráda tyhle přechytralé génie, kamarády hlavního hrdiny, kteří všechno okamžitě ví a vyřeší. Takže Adama jsem nemusela už jen z principu.
Adamova přítelkyně Holly je potom v knize (jako ostatně i Adam) hned ve dvou verzích - 007 a 009. To mě docela pobavilo, stejně jako to, že Jackson uměl být i docela vtipný.

Cestování v čase
Celé vysvětlení a princip cestování v čase mi přišel poměrně nelogický, jako ostatně valná většina knih, ve kterých se cestuje v čase. Pokaždé to má spoustu mezer, něco vždycky zbude nedomyšlené a nebo se nabízí tisíce otázek "co by kdyby".


No a nakonec tam přišla CIA. To už jsem nad knihou trošičku ohrnovala nos, protože, přiznejme si, iluze reálnosti vymizela. "Čau, jmenuju se Jackson a jsem úplně normální. Ale umím cestovat časem. Jo a můj táta je možná agent CIA, co mám dělat?" Asi takhle bych popsala první polovinu knihy. To mě opravdu otrávilo, protože jsem to autorce prostě nemohla uvěřit.

Naštěstí to ale poměrně spravila druhá polovina, kde byla už i nějaká ta akce. Závěr knihy mě bavil asi nejvíc, nechyběla tam akce a napětí. Celkově mě kniha bavila, i přes některé momenty, které jsem prostě nedokázala pochopit. Nebo momenty, kdy bych postavy nejraději propleskla, aby se vzpamatovali.

I přes to, že má kniha svoje mouchy, se mi četla příjemně a navíc hrozně hezky voněla :D Takže dlouhý školní den mi s ní byl hned milejší. Jedná se o takovou četbu, ve které se sice dá najít dost nesrovnalostí, ale zároveň i akce, napětí a romantiky.