Recenze

Recenze: Krysař - Viktor Dyk

6:14 Tereza Vlčková 0 Comments

Autor: Viktor Dyk
Nakladatelství: Omega
Počet stran: 108
Vyprávění: Er forma

Anotace:
Poklidný život ctihodných občanů hanzovního městečka Hammeln narušují krysy. Jsou úplně všude a v takové situaci může pomoci už jen krysař. Jenže jeho práce není zadarmo... Novela Viktora Dyka je příběhem o lásce, zradě, lidské hamižnosti, ale také o naději, která se může objevit i v nejzoufalejší situaci. Kniha, která nejprve vyšla na pokračování pod názvem Pravdivý příběh, je unikátním zpracováním staré německé legendy. Autor nabízí neotřelý pohled na klasický příběh, kde se mistrně snoubí iluze s realitou a čtenář se nemůže od knihy odtrhnout, dokud nedočte poslední stránku.


Kniha vypráví o krysaři, muži bez jména a stálého bydliště, který putuje od města k městu a vyhání krysy. Tak se stane, že dojde do města Hammeln, které je celé zamořeno krysami. Jako první zde potká mladou Agnes, krásnou dívku, do které se zamiluje. Protože je to ale krysař, nejdřív zde vykoná svou práci. Konšelé mu slíbí velkou odměnu, když krysy vyžene, což on také udělá, jenže když už ve městě nejsou krysy, konšelům se zdá cena přemrštěná a odmítnou ji zaplatit.

Krysař je také velmi rozpolcen, mezi svým tuláckým srdcem a Agnes, která žije v Hammeln. Zůstat, nebo odejít? To je vlastně jedna situace, nad kterou se člověk zamýšlí někdy i v životě. Zvítězí láska nebo úděl?
V tomto případě by pro krysaře zvítězila láska, která ale bohužel neměla dlouhého trvání.

Krysař mi byl jako postava nesmírně sympatický. Neměl jméno, nebyl nikdo, byl věčným tulákem. Jeho jednání bylo pochopitelné a jeho vnitřní rozpor mezi rozumem a city reálný a přirozený.
Nebyl nespokojený, jeho život mu nevadil. Byl smířený se svým údělem krysaře, člověka, který se nikdy nezdrží, nikde nezapadne. Co ho změnilo byla láska k Agnes. Náhle si přál zůstat s ní v Hammeln, ale jeho vnitřní rozpor byl příliš velký.

Další důležitou postavou je potom Sepp Jörgen, rybář, který vše chápe až o den později. Jörgen je poblázněný do dvou dívek, které ho odmítají právě kvůli jeho zpomalenosti. Jörgen je poměrně tragikomická postava, která se nejdřív nezdá důležitá, což je ale omyl.

Zdroj

Styl psaní je rychlý, Dyk se s ničím nezdržuje. Krátké věty udržují dynamiku příběhu a ten tak rychle plyne a velice dobře se čte. Ústy krysaře předává autor čtenáři několik myšlenek, které mi zůstaly v hlavě ještě dlouho po dočtení.


I přes to, co krysař udělal, zůstává kladnou postavou. Po dlouhém tuláckém životě netoužil po ničem jiném, než po lásce a spravedlnosti. Přesto, že měl neuvěřitelně mocnou píšťalu, se kterou by mohl ovlivnit kolik lidí by jen chtěl, až do konce ji nepoužíval na nic jiného, než na krysy. Ačkoliv mu bylo nabízeno mnoho svodů, nikdy nepodlehl a do konce se snažil být spravedlivý a dobrý. Ve výsledku to není on, kdo byl špatný; byly to okolnosti, které ho dohnaly k zoufalým činům.