Cyklofoto výlet


Dala jsem se na ježdění na kole. Baví mě to víc než běhání, protože si člověk polovinu cesty vlastně veze zadek :D No nic. Ujela jsem několikrát za sebou okruh o 17km, ale nakonec mě to skolilo, protože se mi nechtělo vracet pro bundu, takže jsem to odnesla teplotou a rýmou. Naštěstí už je všechno v pohodě, já jsem poučená pro příště a už se těším na další výlet.

Jednou jsem k sobě dokonce přibalila Hectora a tohle je výsledek.

Recenze: Deník Anny Frankové

Poslední dobou čtu hodně povinné četby a obecně se zajímám o téma světových válek a minulého století. Proto jsem nemohla opomenout jednu z nejvýznamnějších knih minulého století - deník Anny Frankové (jak vám asi došlo z názvu, že :D)


Autorka: Anna Franková
Datum zápisků: od 12. června 1942 do 2. srpna 1944

Recenze: Mezi nebem a zemí - Čekání na zázrak (Stacey Kade)

Autorka: Stacey Kade
Série: Mezi nebem a zemí
Nakladatelství: Fragment
Počet stran: 240


Anotace: Alona Dareová přebývá už přes měsíc v těle Lily "Ally" Turnerové. Lilyino tělo není tak aktraktivní, jako to její, a navíc se jí nedaří hrát sestru a dceru lidí, které skoro nezná. Trápí ji i to, že Will – na kterém jí záleží víc, než by chtěla – si přeje, aby se vrátila skutečná Lily. Stane se zázrak, Alona bude opět volná a Lily zůstane naživu? S pomocí duchařského média Malachiáše Velkolepého možná mají šanci na úspěch, ale odhalování pravdy se nelíbí tajemnému duchovi, který se před ničím nezastaví. I kdyby měl Alonu zničit...

Colourful spring


V poslední době jsem nejradši sama, se sluchátky v uších a na slunci. Tam mě nikdo nesere a můžu si přemýšlet, jak chci. Tak nějak taky vznikly tyhle fotky: měla jsem se učit matiku, ale.... znáte to :D

Recenze: Hon - Andrew Fukuda

Autor: Andrew Fukuda
Nakladatelství: Fragment
Počet stran: 304
Vyprávění: Ich forma

Anotace: Jak zůstat na živu ve světě, kde jsou lidé považováni za pochoutku a všichni touží po jejich krvi?

Pravidla jsou jasná: nesmát se, nepotit se, neupozorňovat na sebe. A hlavně – nezamilovat se do jedné z nich!
Gen se liší od všech ostatních. Nedokáže běžet rychlostí blesku, sluneční světlo ho nezabije a nemá neukojitelnou touhu po krvi. Není upír, je člověk.

Je vybrán, aby se zúčastnil honu na poslední lidi. Jeho pečlivě utajovaný život se hroutí. Skupina bezcitných lovců začíná tušit, že s ním není něco v pořádku. Seznámení s dívkou v něm probudí city, které do té doby neznal.
Gen našel něco a někoho, za co má cenu bojovat, a jeho potřeba přežít ve světě plném nemilosrdných dravců je stále silnější...
Kniha vyjde 9. 4. 2014, ale můžete si ji zakoupit v předprodeji už teď - zde.

Recenze: Dračí oči - Čarodějka -

Autorka: Kristina Hlaváčková
Nakladatelství: Fragment, 2014
Počet stran: 392
Vyprávění: Er forma

Anotace: 
Učit se tančit, vyšívat a jak být hezká? To není nic pro princeznu Elenu. Chce bojovat po boku bratrů a prožívat velká dobrodružství. Ani se nenaděje a její sen se začne stávat skutečností. Osudové setkání s rudým drakem Ašrakem změní malé princezně život. Musí opustit svůj domov a odjet k elfům do kouzelného lesa, kde se má naučit ovládat a hlavně skrývat magii, která jí koluje v žilách. Nejde však o žádnou prestižní školu pro mladé dámy...

Dokáže Elena čelit všem změnám a nástrahám osudu, které na ni čekají? S pomocí mladého draka Charlika a svérázného přítele Michaela na to nebude sama. Bude to však stačit? Nepůjde totiž jen o ni, ale o budoucnost celého světa!



Po pravdě, čekala jsem young adult příběh, něco na způsob Eragona, což se mi také do jisté míry dostalo. Podobností právě s Eragonem jsem několik našla. Akorát... už po pár stránkách mi byla jasná jedna věc: Dračí oči jsou, spíš než cokoliv jiného, pohádka.

Skutečně jsem čekala fantasy, young adult, ale jak jsem četla dát a dál první a druhou kapitolu, bylo mi jasné, že je to spíš pohádka. Umím si představit, že bych knihu četla nějakým dětem, ale pro mě už to nebylo nic speciálního. S hrdiny jsem se moc nedokázala ztotožnit a byla jsem prostě jenom pozorovatelem.

Princezně Eleně je valnou část knihy pouhých osm let. Na svůj věk se ale chová ohromně vyspěle a chytře, je krásná a chytrá a ještě ke všemu umí mluvit s draky. Kdybych měla Dračí oči hodnotit jako knihu pro teenagery, strhla bych body za příliš dokonalou hrdinku, příliš neuvěřitelný děj, a tak dále a tak dále. Ale to neudělám, ani nemůžu. Kniha mě i přes to všechno, co spíš vybízí k četbě mladší čtenáře, potěšila. Příběh byl takový milý a příjemný, odpočinkový. Mimoto jsem dlouho žádnou podobnou pohádku nečetla, takže jsem se vrátila do dětských let a užila si to. Kdybych ale věděla, že je kniha taková, jaká je, už od začátku, nevím, jestli bych si ji vybrala ke čtení. Čekala jsem skutečně něco dospělejšího a po prvních dvou kapitolách jsem si říkala, co to sakra vlastně čtu, ale pak jsem si zvykla a po dočtení vůbec nelituju.

Postavy měly poměrně přímo vymezené charaktery. Elena, ta dokonalá a chytrá malá princezna. Michael, její přítel a ochránce, prostě sympaťák. A Nitram, zloduch až do morku kostí. Nijak mi to ale nevadilo, právě kvůli pohádkovému stylu celé knihy. K tomu už takovéhle charaktery prostě patří.




Kniha je velmi čtivá a rychle plyne. Autorka psát rozhodně umí, její styl je stručný a příjemný. S popisy se moc nezdržovala, ale přesto jich nebylo ani moc ani málo, takže zde byl ponechán prostor pro čtenářovu fantazii přesně v té míře, kdy je to příjemné.

Rozhodně se jedná o hodně lepší průměr, ale zařazení do young adults bych knize nedávala a doporučila ji spíše mladším čtenářům. Přesto mě ale bavila i v mých sedmnácti letech a na odpočinek a uklidnění (třeba po knize jako Na západní frontě klid :D) je to přesně to pravé. Zkrátka pohladí na zjitřené a neklidné duši dospívajícího čtenáře :D.


Hodnocení: 6/10

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Fragment, moc si toho vážím.

Knižní nej: Nejhorší kniha, kterou jsem četla

Tak tady to nebylo vůbec, ale vůbec těžké. Četla jsem knihy, které se mi nelíbily, přišly mi hloupé, ale nad tím vším ční jedna jediná:


Debilnější knihu jsem nikdy nečetla. Nikdy. Štěstí na dosah není nic, než sračka. Autorka ze sebe udělala učebnicový příklad Mary Sue a celá kniha je tak naivní a hloupoučká, že neměla nikdy spatřit světlo světa, natož ve vytištěné podobě. Vážně nechápu, koho "Irenka" podplatila, že to vyšlo. 

Horší knihu jsem za celých sedmnáct let svého života nečetla, a vážně si myslím že ani číst nebudu.

Recenze
Přihlásit se k odběru: Příspěvky (Atom)