Kay,
Můj den zombie apokalypsy
Už je to nějaký ten pátek, co sním o apokalypse :D. Pak jsem se ale zamyslela, jak by to asi mohlo u mě probíhat, a dospěla jsem k názoru, že se radši naučím tu matiku a bez apokalypsy se obejdu. Dopadlo by to totiž poměrně zajímavě :D
 |
| To jsem, prosím, skutečně já a moje plynová maska :D |
Scénář č. 1:
7:10
Vybírám si oblečení. Beru si kraťasy a tílko, kterýmu hrozně leze výstřih dolů, takže si ho musím každých pět minut tahat nahoru, ale je moc hezký, protože je černý a má na zádech pěknou krajku. Tak jo.
7:15 - 7:35
Sprchuju se. Samozřejmě, zase kvůli tomu přijdu pozdě. Přesto si beru botičky na klínovém podpatku, protože jsou prostě boží a ladí mi k tričku. Musím do školy skoro běžet a několikrát se málem zabiju, protože jsem po jejich koupi zjistila, že se mi tak trochu vyzouvají, ale to nevadí, protože jsou boží a ladí mi. Jo, a taky si musím každých 5 minut popotahovat to tričko.
7:54
Dobíhám do školy celá zpocená. Deodorantuju se. Vyzouvám boty. Už nikdy víc!
8:15
Sedím ve škole. Je matika. Učitelka bere studenty popořadě a už je to jen dvě lavice přede mnou. Samozřejmě, nejsem jako většina těch knižních hrdinek, jsem to prostě já a totálně netuším, jak se to počítá. Usilovně se modlím, aby mě přešla. Ale nevypadá to.
 |
| Už před rokem jsem byla plně připravená :D Nevím, jestli je to k přečtení, ale na tričku mám "KEEP CALM AND KILL ZOMBIES" :D |
9:08
Už vyvolává kluka přede mnou, ten se zvedá a jde k tabuli, a až to dopočítá, půjdu já. A on to dopočítá rychle, je to pro něj primitivní, stejně jako pro všechny ostatní, to jen já zase netuším...9:09
V tom se ale rozezvoní sirény a do třídy vběhne udýchaný učitel z vedlejší třídy: "Všichni do krytu! Rychle! Pacient nula nakazil zombie virem stovky lidí a šíří se to!"
9:10
V mojí hlavě zní "álelúja, álelúja!" Tohle jsem tak dlouho chtěla! Četla jsem o tom tolik knížek! Napsala jsem o tom knížku! Mám doma plynovou masku! Super! Je to tady! Jsem tak šťastná!
V mojí hlavě zní "álelúja, álelúja!" Tohle jsem tak dlouho chtěla! Četla jsem o tom tolik knížek! Napsala jsem o tom knížku! Mám doma plynovou masku! Super! Je to tady! Jsem tak šťastná!
Popadám tašku a běžím za ostatními do krytu.
9:13
To tričko byl na útěk fakt blbej nápad. Mého spolužáka kousne zombie, protože se při útěku nedíval na cestu, ale na moje odhalená prsa v krajkové podprsence.
9:15
Dobíháme ke krytu. Jsem zpocená.
Navzdory mým předpokladům, jak budu rychlá a chytrá, jsem poslední a mačkám se před zavírajícím se vchodem do krytu se zbytkem outsiderů. Mám zvrtnutý kotník kvůli těm botám a jsem hrozně zpocená. Začínám hrabat v tašce a konečně nacházím svoji spásu. Deodorantuju se.
První zombie se zakusuje do mojí ruky a jsem jedna z prvních nakažených...
Moje epická vysněná apokalypsa trvala přibližně šest minut. Samozřejmě jsem byla okouzlující, chytrá a krásná :D
Scénář č. 2:
Jestli budu mít štěstí, postihne nás zombie apokalypsa když budu doma.
Jenže co potom? Opevním se v panelákovém bytě, kde v lednici je poslední okoralý salám a mléko? A pak, když přestane téct teplá voda a voda obecně, kde se budu sprchovat? Sakra, já bez deodorantu prostě nepřežiju! A co teprve bez zmrzliny? A bez zubaře? Mám, sakra, rovnátka a moje křivý zuby potřebujou vyměnit drátek minimálně jednou za měsíc! A taky nemám doma moc knížek. Co budu číst, když se knihy začnou pálit, aby si lidé na čem měli opéct ryby, které nachytali v potoce jako posledním zdroji obživy? A, sakra, vždyť já ani ryby nejím! A co teprve, až dojde antibakteriální gel? A šampon? Musím si umejt vlasy minimálně jednou za tejden. Hm.
Nevím, jak vy, ale já už vidím, jak po mě teď jede ten sexy lovec zombiů, když:
a) mám čtyři dny nevyčištěný zuby (a několikrát se málem zadusím žvýkačkou. Můj dech totiž musí být svěží.)
b) mám mastný, splihlý vlasy zalepený krví (Tak pardon, že jsem se řízla do prstu při otevírání zavíracího nože a pak si musela odhrnout vlasy, zatím co ten idiot si dva metry ode mě střílel do zombíků místo aby mi podal náplast.)
c) jedno tričko na sobě už týden
d) za sebou tři dny bez sprchy (!!!!!)
e) šíleně mě tlačí ty botičky na klínech. No co, nečekala jsem, že budu muset TAK moc utíkat
f) běhám asi tak rychle jako želva
g) hrozně mě sere, že nevím, co se děje na Facebooku
h) ještě pořád mě sere, že neuvidím, jestli se Šeherezáda dala popáté dohromady s Onurem, když jí tak sprostě neposlal přání ke svátku, hajzl.
a) mám čtyři dny nevyčištěný zuby (a několikrát se málem zadusím žvýkačkou. Můj dech totiž musí být svěží.)
b) mám mastný, splihlý vlasy zalepený krví (Tak pardon, že jsem se řízla do prstu při otevírání zavíracího nože a pak si musela odhrnout vlasy, zatím co ten idiot si dva metry ode mě střílel do zombíků místo aby mi podal náplast.)
c) jedno tričko na sobě už týden
d) za sebou tři dny bez sprchy (!!!!!)
e) šíleně mě tlačí ty botičky na klínech. No co, nečekala jsem, že budu muset TAK moc utíkat
f) běhám asi tak rychle jako želva
g) hrozně mě sere, že nevím, co se děje na Facebooku
h) ještě pořád mě sere, že neuvidím, jestli se Šeherezáda dala popáté dohromady s Onurem, když jí tak sprostě neposlal přání ke svátku, hajzl.
+ ten sexy lovec je stejně nemytý jako já. Eh.
Navíc jsem ztratila poslední pistoli, kterou mi dal. No co, musela jsem si do tašky strčit o dost víc deodorantů, když neteče voda. Koho zajímá nějaká střelná zbraň, když není čistý jako lilie?
Můj scénář 2. končí asi tak, že mě ten sexy lovec něčím praští po hlavě a předhodí zombíkům, aby se mě konečně zbavil. No a ti mě stejně obejdou, protože:
Takže tady to končí trochu nejasně...
Vlastně ve skrytu duše toužím po nějaké té apokalypse. Fakt. Má to spoustu kladů, jako například, že:
- už nebude žádná matika/fyzika/chemie
- už žádné vstávání v sedm, abych byla včas ve škole (jenom útěky o život v kteroukoli noční i denní dobu, maličkost)
- taky budu mít spoustu času dělat to, co mě baví, jako například nakupování. Dokud nebudou obchody moc vyrabovaný
- seznamování se s novejma lidma. I když budou tak trochu mrtvý.
A určitě je jich ještě spoustu. Ale co potom? Když už se nebude vyrábět nové oblečení, vybije se poslední baterie? A co teprve v zimě? Budu lízat sníh? A ty boty na klínu mě moc hřát nebudou a všechny obchody budou už dávno vyrabovaný? A sakra...
Takže, abych to shrnula, vážně nevím. Asi se fakt radši obejdu bez zombie apokalypsy. A jestli nějaká nastane, možná se potkáme. Budu ta kráska s padajícím tričkem a botama na podpatku :D
Nebo to vyřeším nějak takhle :D
A co byste dělali vy? Poradili byste si? Nebo by to skončilo stejně jako u mě? :D
Skvělý článek. Já žádnou apokalypsu nechci zažít. Pokud by to ale bylo jako v knížkách, že by mě přišel zachránit nějaký úžasný kluk a pak bychom spolu zažili nějaký skvělý dobrodružství a tak tak bych možná nějakou apokalypsu snesla. :D
OdpovědětVymazatUZASNE!:D uz na zacatku si me dost tou apokalypsou pobavila:D matiku nesnasim-_-
OdpovědětVymazatje to hrozne polemizující téma:D ale skončilo by to stejně jako u tebe:D
jeej ty máš fantaziu :D
OdpovědětVymazatSuper claneek :D !!!§
OdpovědětVymazatSkvělý článek!! :D Taky jsem přemýšlela, co bych tak dělala, kdyby byla zombie apokalypsa (asi moc koukám na The Walking Dead :D). Nejspíš bych umřela mezi prvními, protože má fyzička není zrovna nejlepší a dlouhý běh není nic pro mě :D.
OdpovědětVymazatTo je úplně boží článek! :D Máš super představivost.
OdpovědětVymazattonyhumble.blogspot.cz
Úžasný článek. Fakt jsem se pobavila a podobné scénáře se mi honí v hlavě od té doby, co koukám na Walking Dead a Světová válka Z :)
OdpovědětVymazat