Recenze
Autor: Erich Maria Remarque
Počet stran: cca. 357
Nakladatelství: Ikar, více verzí
Vyprávění: Er forma
Anotace: V tomto románu se autor jakoby vrací ke své prvotině Na západní frontě klid. Děj se však odehrává o dvacet let později, v době, kdy nacistické Německo rozpoutalo druhou světovou válku a po počátečních úspěších je tlačeno spojeneckými vojsky zpět. Stejně jako ve svém nejslavnějším díle autor líčí osud mladého německého vojáka na frontě, během dovolené doma a po opětovném návratu do bojové linie. Román je nabitý napětím, ale i zoufalstvím nad beznadějí lidských osudů a ničivým společenským fanatismem. Jen krátce - během hrdinova pobytu v rozbombardovaném rodném městě - vysvitne poslední naděje na nový život: láska.
Recenze na jednu z mých nejoblíbenějších knih. Moje druhá přečtená od Remarqua. Možná se tak z recenze nemusí zdát, ale i tahle kniha mě dostala do kolen a její konec jsem obrečela. Remarque prostě nezklamal a definitivně se zařadil mezi moje nejoblíbenější autory vůbec.
Recenze: Čas žít, čas umírat - Erich Maria Remarque
Počet stran: cca. 357
Nakladatelství: Ikar, více verzí
Vyprávění: Er forma
Anotace: V tomto románu se autor jakoby vrací ke své prvotině Na západní frontě klid. Děj se však odehrává o dvacet let později, v době, kdy nacistické Německo rozpoutalo druhou světovou válku a po počátečních úspěších je tlačeno spojeneckými vojsky zpět. Stejně jako ve svém nejslavnějším díle autor líčí osud mladého německého vojáka na frontě, během dovolené doma a po opětovném návratu do bojové linie. Román je nabitý napětím, ale i zoufalstvím nad beznadějí lidských osudů a ničivým společenským fanatismem. Jen krátce - během hrdinova pobytu v rozbombardovaném rodném městě - vysvitne poslední naděje na nový život: láska.
Recenze na jednu z mých nejoblíbenějších knih. Moje druhá přečtená od Remarqua. Možná se tak z recenze nemusí zdát, ale i tahle kniha mě dostala do kolen a její konec jsem obrečela. Remarque prostě nezklamal a definitivně se zařadil mezi moje nejoblíbenější autory vůbec.
O čem kniha je?
Mladý německý voják Ernst Graeber se po několika letech služby vrací zpátky domů, do prohrávající Německa pod nadvládou Hitlera. Díky bombardování je ale jeho rodné město zničeno - stejně jako jeho dům.
Kde jsou jeho rodiče? Co se s nimi stalo?
Nikdo to není Graeberovi schopen říct, přestože se ptá jak to jde. Při svém pátrání nachází mladou Alžbětu, jejíž otec byl přítelem jeho rodičů a nyní je vězněn v koncentračním táboře.
Graeber a Alžběta se postupně sbližují a na pozadí rozbombardovaného města, války, beznaděje a zoufalství, pomalu roste láska. A právě to je ústředním motivem tohoto románu. Mladá, křehká a čistá láska uprostřed špíny, hrůzy a beznaděje.
Stejně jako v Na západní frontě klid je kniha plná zoufalství, beznaděje, nesmyslnosti války. Je to zpráva o generaci trpící válkou, ale zároveň je to kniha o naději a doufání.
Začátek knihy je sice trochu zdlouhavější - vojáci nejdříve pohřbívají své mrtvé, vraždí Rusy a nakonec Graeber jede domů, přestože je jeho dovolená ze začátku ohrožená. Německo pomalu ale jistě prohrává válku, přestože si to vůdce nechce připustit a je zakázáno o tom mluvit. Přestože vojáci dostávají výslužku pro své rodiny, aby dokázali že se mají na frontě dobře, vůbec tomu tak není. Je jasné, že to celé je jen přetvářka.
Německý voják - hlavní hrdina
Graeber, přestože je to voják nacistické armády, má téměř nezúčastněný pohled na věc; není to žádný Hitlerův zastánce, spíš naopak. Jak by také mohl být, když ho sám Remarque tak nenáviděl? Právě díky této knize jsem si uvědomila, že ne nutně každý německý voják byl nacista a zastánce Hitlera.
Graebera není příliš popsaný přímou charakteristikou, jeho pohled na příběh je mlčenlivý, ale o to citlivější. Jeho oddanost Alžbětě, lásce, podstatě života jako takové a jeho přemýšlivost jsou něco, co mi učarovalo.
Právě díky sympatickým postavám a skvělým myšlenkám a úvahám se kniha stala jednou z mých nejoblíbenějších. I přes zdlouhavější začátek jsem ji potom hltala a pozastavovala se nad různými výroky a myšlenkami, zjišťovala, jak neuvěřitelně pravdivé jsou. Remarque má skvělý pohled na život, prostřednictvím svých hrdinů nám sděluje, jak bychom si měli vážit chvil a času, prostého bytí a toho, že vůbec jsme.
1) Vydržím ji číst do brzkých ranních hodin?
Ano. Kniha je velmi poutavá, čtivá a zajímavá.
2) Chci vědět, co se stane dál? Hltám ji a dokáže mě překvapit?
Určitě ano. Neustále jsem se bála, co se s Graeberem a Alžbětou stane, kdy udeří další bombardování a jestli budou milenci rozděleni ještě před oficiálním koncem - koncem Ernstovi dovolené.
3) Mám ráda postavy?
Jak už jsem psala, ano a moc. Rozhodně mě upoutaly, díky jejich lidskosti a reálnosti, stejně tak jako díky pohledu na život v jeho surové, čisté formě, která je Remarquovým postavám vlastní.
4) Přečtu jí víckrát?
Ano :) Dokonce jsem zašla tak daleko, že jsem si knihu koupila potom, co jsem ji četla půjčenou z knihovny. Podtrhala jsem si svoje oblíbené části a jsem ráda, že se k nim můžu vracet.
5) Líbí se mi styl psaní?
Miluju Remarquovi popisy prostředí, prostých přírodních věcí, které dokáže popsat tak neobyčejně a magicky. Stejně tak miluju jeho úvahy o životě.
V doslovu knihy, kterou jsem měla půjčenou, bylo napsané, že nedostatek popisu hlavních hrdinů autor kompenzuje mnohdy lacinými úvahami o životě. To mě naštvalo, protože, ano, přestože postavy nejsou příliš popsány, jejich činy a myšlenky mluví za ně.
6) Mám nějaké markantní výtky?
Ne.
7) Co mě nadchlo?
Popisy bombardování a hrůza prostých obyvatel. Nedá se říct, že by byl Remarque moc surový nebo si nebral servítky, přijde mi, že prostě jen popisuje skutečnost. Nic zbytečně nerozmazává, díky barvitým přirovnáním je všechno živé.
Hodnocení: 10/10
Já jsem od Remarqua četla jen jednu knihu a to Na západní frontě klid jen kvůli maturitě. Určitě je to škoda číst knihy jen kvůli povinné četbě, proto doufám, že si na tuhle knihu najdu volný čas, protože mě recenze moc zaujala :).
OdpovědětVymazatMoc pěkná recenze!:-)
OdpovědětVymazatRemarque podle mého nemá žádnou knihu, která by neměla 10 z 10 bodů :)! Super recenze!
OdpovědětVymazatTéž jsem četla a je to vážně skvělá kniha
OdpovědětVymazatMusím přečíst !! Pěkná recenze :-)
OdpovědětVymazatTa kniha vypadá moc hezky :) uvidím jestli si ji přečtu :)
OdpovědětVymazatČetla jsem Na Západní frontě klid a potom se mi 3 dny zdálo o válce.. :D Píše skvěle, ale téma války mi nedělá vůbec dobře, takže příběh o další válce tentokrát oželím.. :D
OdpovědětVymazatRemarque....vlastně nevím, zda ho čtu ráda a nebo jeho tvorbu nesnáším. Myšleno víceméně v dobrém, ty jeho úvahy a myšlenkové pochody mě neskutečně baví, ale pokaždé se do nich příšerně zamotám a mám hlavu jako balón:)
OdpovědětVymazatTuhle jsem snad ještě nečetla, ale těším se na ni.
OdpovědětVymazatJedinú knihu,ktorú som čítala z prostredia druhej sv.vojny bola Zlodejka kníh. Toto nie je zrovna môj žáner, ale tito knihy majú v sebe zvláštny náboj.Možno by sa mi to aj páčilo :)
OdpovědětVymazat