Recenze

Recenze: Prokleté město - Lisa McMann

1:30 Tereza Vlčková 4 Comments

Název: Prokleté město
Autorka: Lisa McMann
Nakaldatelství: Fragment
Počet stran: 216
Vyprávění: Er forma - zaměřená na Kendall

Anotace: Městečko Cryer's Cross je nenápadné místo, kde se nic zvláštního neděje... Až do chvíle, kdy beze stopy zmizí jedna ze studentek místní školy. Kendall Fletcherová ji ani moc neznala. Po dalším zmizení ale začne slyšet hlasy zmizelých studentů. Jde z toho strach. V Cryer's Cross je ukryto dávné tajemství a nad všemi obyvateli se vznáší děsivé prokletí. Podaří se Kendall odhalit pravdu a nezešílet při tom?

_____________________________________

Vítejte v Cryer´s Cross, malém městečku. Zdejší obyvatelé spolu vyrůstali po generace, škola má všechny ročníky v jedné místnosti a hlavní obživou je zde pěstování brambor. Není jednoduché vyrůstat zde jako teenager, a už vůbec ne, když zde stojaté vody rozvíří hned dvě záhadná zmizení...

Postavy
Kendall Fletcherová je studentka posledního ročníku střední školy. Ihned mi byla sympatická, protože to není klasická Mary Sue, ani žádná zakřiknutá chudinka, ze které se vyklube Wonder Woman. Ne, Kendall je úplně obyčejná dívka, která ještě ke všemu trpí obsedantně-kompulzivní poruchou. Ta jí nutí dělat rituály - například počítat kapky deště, nebo chodit do třídy první jen proto, aby srovnala lavice a fixy podle barev. Už od začátku jsem si říkala, že to tam není jen tak. Každopádně jsem si Kendall oblíbila a sympatizovala s ní téměř ve všech situacích.


Dále tu máme Kendallina kamaráda Nika. Kluka, který chce víc, než přátelství. Jenže toho se právě Kendall bojí. Zároveň je pro ni Niko ale obrovskou podporou, proto není divu, že je Kendall na dně, když zmizí.

A jako poslední důležité postavy jsou zde Miriam a Jacián, dva nově příchozí ve městě. Jacián je ze začátku tak nepřátelský, jak jen to jde, ale postupně si myslím získá všechny čtenářky svojí odvahou a oddaností.

Styl psaní
Od této autorky jsem četla první díl Lovkyně snů a musím říct, že se mi totálně nelíbil. Věty jednoduché, spíš než knihu mi to připomínalo sloh dvanáctileté holky. I proto jsem se knihy trochu bála, že mě nebude bavit a bude to stejná kravina jako Lovkyně snů. Stejné předsudky jsem měla i u série Temné vize L. J. Smith, která mě nakonec - stejně jako Prokleté město - přesvědčila o tom, že ačkoliv mají obě autorky na kontě doslova příšernosti, mohou napsat i něco dost dobrého.

Styl psaní je sice jednodušší, popisy nejsou téměř žádné, ale i tak se autorka vyvarovala jednoduché věty na jednom řádku, což jsem velice ocenila. Celkově se jedná o jednodušší čtení, které mě ale nezklamalo - naopak.

Hodnocení
Líbily se mi krátké vsuvky mezi kapitoly, psané z pohledu "MY". Nejdřív jsem vůbec netušila, co to znamená, ale když mi to konečně došlo, musela jsem se vrátit a přečíst si vše znova, jak krásně to do sebe zapadlo. Je vidět, že je autorka ve svém živlu hlavně, když popisuje tajemno. Na to se podle mě krátké věty hodí a správně to vykresluje atmosféru. Přesto bych ale konec brala trochu propracovanější, autorka si s ním mohla pohrát ještě víc.

A nakonec, co mi vyvolalo úsměv na tváři je logo AC/DC na obálce :D.

Celkově mě zápletka knihy bavila a ani jednou jsem se nenudila, přestože jsem občas ohrnovala nos nad tím, jací jsou obyvatelé  Cryer's Cross  vidláci =D. Nedivím se Kendall, že se chce dostat pryč, protože podle mého je tak malé město i bez vražd pořádně ubíjející.

Body: 7/10