Krásní mrtví: Jonas - recenze

7:47 Tereza Vlčková 0 Comments

Autorka: Eden Maquire

Nakladatelství: Fragment, 2011

Forma vyprávění: Ich forma (z pohledu Dariny)

Žánr: Sci-fi, fantasy, horor

Počet stran: 274

Názor po přečtení: Mě by tak hrozně zajímalo, co se autorce honilo v hlavě!

Anotace: Nejsou živí. Nejsou mrtví. Něco mezi tím.

Na první díl Krásných mrtvých jsem čekala docela dlouho, než mi přišel z knihovny. A musím říct, že se to vyplatilo, a čekání za to stálo.

Příběh začíná ve chvíli, kdy už je Phoenix Rohr, Darinin přítel, mrtvý. Darina se trápí a stýská se jí. Chodili s Phoenixem sice jen dva měsíce, ale připadá jí, jako by si byli souzení.
Začátek knihy nás vlastně rovnou vtahuje do děje, kdy Darina odhaluje Krásné mrtvé. Kromě jejích čtyř spolužáků, kteří během posledního roku zemřeli na Darinině škole Darina pozná ještě několik dalších obyvatel staré opuštěné farmy, kde se ukrývají pod tvrdou rukou Huntera, který je přivedl zpátky.
Aby Darina mohla i nadále zůstat blízko svému Phoenixovi, rozhodně se uzavřít s Hunterem dohodu - bude pomáhat řešit záhady kolem smrti jejích čtyř bývalých spolužáků, až se dostane k poslednímu: Phoenixovi. Ten má jako každý Krásný mrtvý právě rok na to, aby zjistil, proč vlastně ještě neodešel.

A první na řadě je Jonas.

Krásní mrtví vlastně nejsou andělé. Jsou něco jako zombie, ačkoliv už jsou jen duše. Mají něco nevyříženého na tomto světě, a právě proto je Hunter znovu oživil. Líbí se mi, že všichni mají vytetovaná malá andělská křídla na místě, kde se jich dotkla smrt, tedy na místě, kde je zabili.

Protože kniha začíná přímo akcí, čtenář nemá zrovna moc času zorientovat se, kdo vlastně Darina je. Přesto mi ale postupem děje přišla sympatická, líbilo se mi, jak byla odvážná a nenechala se zastavit. Akorát... Po dvou měsících chození s Phoenixem je naprosto skálopevně přesvědčená, že je to láska na celý život a tak dále. Přijde mi, že to autorka mohla lépe rozpracovat, nějak čtenáře přesvědčit, že jsou opravdu stvořeni jeden pro druhého a ne jenom to napsat jako holou skutečnost, třeba jako "dneska je středa."

Postavy ale mají zaujmout především jménem - Darina, Phoenix, Arizona, Summer, Jonas... Spoustě lidí to není zrovna po chuti. Mně to naopak nijak nevadí. Ta jména můžou znít dost zvláštně, ale přesto se mi líbí. Jsou originální a snadno se zapamatují. Přesto ale vedle klasických jmen můžou trochu být do očí.

Ehm... To je rozhodně důležitý aspekt každé knihy, o tom není pochyb. Bohužel, v případě Eden Maguire to trochu pokulhává. Nejsou zde skoro žádné popisy, nebo jenom velmi hrubé, a to hned od začátku. Je to zkrátka takový ten typ knihy, která se moc nepárá s "bronzově hnědými vlasy" a tak podobně. Je tedy na řadě čtenářova fantazie, která se může do syta vyřádit. Právě proto ta myšlenka hned po přečtení. Celou dobu, kdy jsem četla mi hlavou jelo "co si asi tak mohla myslet, když to psala?" Ale v dobrém, spíš tak fascinovaně, než znechuceně. Vážně bych Eden někdy chtěla nahlédnout do hlavy, abych viděla její představy o prostředí v knize, postavách, protože to prostě moc neumí dát na papír.

Krásní mrtví jsou kniha, která je ve stejném formátu jako Upíří deníky, takže co se týče skladnosti má rozhodně plný počet bodů. Snadno se strčí do batohu, pod lavici.... Akorát když se nad tím zamyslíte, vlastně není nijak tlustá. Velká písmena a relativně velké mezery mezi textem = velmi rychle ji přečtete. To je plus pro slabší čtenáře, kteří chtějí romantiku, ale třeba na hutnější Stmívání by si netroufnuli.

Každopádně obálka je krásná. Líbí se mi dívka otočená zády v poli, a křídla tomu všemu dodávají nádech tajemna, akorát trochu mylný, když přihlédneme k tomu, že Krásní mrtví jsou vlastně zombie. Ale to nevadí, knize to nijak neubírá. Navíc se mi líbí ta tajemná a temná atmosféra v kombinaci s růžovým nápisem.

Přes několik mínusů má kniha obrovské kouzlo a něco do sebe. Neuvěřitelně se mi líbily scény s Darinou a Phoenixem, přesto, že nebyly ani zdaleka tak rozvedené co se týče detailů jako u jiných romantických knih. Také jsem netušila, jak to s Jonasem vlastně bylo, dokud to Darina nevyřešila. Krásní mrtví někde pokulhávají, ale přesto je to kniha, kterou stojí za to si přečíst.

Zdroj obálky a anotace: Fragment

Zdroj doplňujících obrázků: weheartit.com