Povídky

Addie Linaberryová

7:19 Tereza Vlčková 0 Comments


Tak dneska vám přináším další povídku :). Je na téma "jak holka ke štěstí přijde", nebo tak nějak by se to dalo interpretovat :D.
Doufám, že se vám bude líbit :).

Addie Linaberryová seděla v lavici a hrála si prstem se sešitem. Ohýbala mu roh a pak ho zase narovnávala. Byla nervózní.
„Už je to definitivní,“ řekla její nejlepší kamarádka Alexandra – Lexi – Mercerová. „I Joe už někoho má.“ Starostlivě pohlédla na kamarádku, jak na to zareaguje, ale Addie zůstala apatická, tak pokračovala. „Nechápu to. Ve třídě je dvakrát víc kluků, než holek, a všichni už mají holku!“
„To je v pohodě, Lexi,“ vzdychla Addie odevzdaně. „Nepůjdu tam.“
Listopadový ples byl událost předposledního ročníku na škole Alberta Einsteina. Chystala se na něj celá třída, vlastně celá střední škola. Rodiče. Učitelé. Doprovod z ostatních škol. Byla by škoda tam nejít a nechat si takovou akci ujít, jenže to pro Addie bylo definitivní.
„Musíš!“ vyjekla Lexi, až se po ní otočilo pár okolo sedících lidí. „Co bych tam bez tebe dělala? Mimo to, už máš šaty! Ty tam musíš, Adele Alberto Linaberryová!“
„Neříkej mi tak!…“ začala Addie, ale zmlkla. Bezradně rozhodila rukama a rezignovaně se na kamarádku zadívala. „Co mám teda podle tebe dělat? Mám si jako doprovod přivést tátu?“ zeptala se mírně ironicky.
„Jasně, že ne. Prostě jdi sama,“ vyřešila situaci pohotově Lexi.
„Jo, určitě. Budu tam jako kráva stát. To je ještě lepší nápad,“ řekla hořce Addie.
„Ne! Slibuju, že si s tebou Brian zatančí. Donutím ho k tomu.“
Addie znovu vzdychla. „Víš, že mám Briana ráda, ale je to tvůj kluk,“ namítla.
„No taak! Jsem skvělá kamarádka, takže ti ho půjčím. Jeden tanec ty, jeden já. Prosím, Addie. To je přece dobrý, ne?“
Addie chvíli mlčela a trhala si kůžičku okolo nehtu. Bolelo to zákeřně, skoro stejně jako vědomí, že by na ples nešla. Co na tom, že mají všichni partnera? Jestli tam půjdou ve třech, bude Lexi ve stejné pozici jako ona, bude mít partnera napůl. Nebude tam jediná trapka. Tím, že budou dvě to bude vypadat v pohodě a spíš jako recese. Ostatní se zasmějí, ale nebudou je řešit.
„Tak dobře,“ svolila nakonec.
„Super!“ zajásala Lexi. „Hned večer do Brianovi oznámím. V pátek si to užijeme!“
V pátek večer Addie skutečně stála před slavnostně vyzdobeným sálem a čekala na Briana a Lexi. Nakonec byla docela ráda, že šla. Její modré splývavé šaty byly moc krásné a zvýrazňovali jí štíhlý pas. Ani nebylo vidět, že má tak malá prsa, nabíraný hořejšek její podprsence 75 A přidal na velikosti.
 Ten den se jí také povedlo zkrotit vlasy do spousty zatočených kudrlinek. Věděla, že vypadá skvěle a užívala si ten pocit. Litovala jen toho, že to nemá kdo patřičně ocenit.
„Addie! Jsi krásná!“ usmál se na ni Brian, jakmile se s Lexi v závěsu vynořil z davu lidí, kteří mířili od schodiště do sálu.
„Tak hele!“ bouchla ho vesele Lexi oblečená do červených šatů bez ramínek. Když ale Addie spatřila, zatvářila se stejně uznale, jako Brian. „Teda Addie! Hrozně ti to sluší!“ vyjekla potěšeně. Brala to jako svoji zásluhu, protože kamarádku přinutila jít na ples. Sebejistě se usmála.
„Tak jdeme, ne?“
Jak Addie čekala, tančila s Brianem jen třikrát, než si ho zase plně přivlastnila Lexi. Vlastně to nebyla úplně její zásluha, protože hráli ploužáky a Addie připadalo hloupé tančit ploužák s přítelem své nejlepší kamarádky. Přenechala tedy Briana Lexi a vydala se sednout si k jednomu ze stolků blízko u baru. Objednala si colu a upíjela ze sklenice, zatímco pozorovala páry tančící na její oblíbenou zamilovanou písničku. Proč si taky nemůže najít partnera? Proč musí sedět, když by chtěla tančit? Podepřela si hlavu rukama a zírala na orosenou sklenku coly. Prstem po ní jezdila, aby ji přebytečné vlhkosti zbavila. Bylo jí na nic.
Ještě několikrát objela brčkem obvod sklenice a rozhodla se: půjde domů. Byla tady, tak teď může odejít.
Zvedla hlavu a odsunula od sebe nápoj a vstala. Už se těšila, až si ze sebe sundá ty hloupé šaty a umyje si vlasy, když v tom ho uviděla.
Osamělý kluk se opíral o pódium vedle reproduktoru. Jeho oči se dívaly přímo na ni, ale celý obličej neviděla, protože kluk měl přes polovinu obličeje rudou masku s černými pírky. Plné rty měl zvlněné do úsměvu, který Addie přitahoval. Oči měl úplně černé, což ještě umocňovalo jejich magnetický dojem.
 Byl krásný, vysoký, štíhlý, černovlasý. Přesně, jak si Addie představovala dokonalého kluka. Mrzelo ji, že má masku a dostala chuť mu ji sundat.
Neváhala ni minutu.
Vstala a přešla polovinu sálu, než se dostala pod pódium s DJ, který pouštěl další pomalou píseň. Reproduktor ji bodal do uší, ale když kluk promluvil, rozuměla mu dokonale, přesto nekřičel.
„Ahoj,“ usmála se. „Jsem Addie.“
„Já jsem tvůj.“
„Cože jsi?“ nechápala Addie. Také mluvila normálně, ačkoliv jí basy duněly v hrudi a v hlavě.
„Dělám si legraci. Jsem Matt. Ale dneska večer jsem tvůj, Addie.“
Podlomila se jí kolena. Matt, tak krásné jméno! No, každý přece může snít, ale tohle je realita. A Matt je tak milý, krásný…
„Zatančíme si?“ zeptal se. Addie se usmála.
„Samozřejmě,“ řekla a chytila ho za ruku, aby ji mohl dovést na parket, kde ho chytila kolem krku. Přidali se do shluku tanečníků. Matt voněl stejně jako zbytek sálu; po kouři z cigaret, laku na vlasy, pánské kolínské a vydýchaném vzduchu. Addie to přišlo jako ta nejlepší vůně na světě. Aniž by přemýšlela, co on na to, zabořila mu hlavu do ramene. Bylo to tak přirozené, jako by ji k tomu Matt beze slov vybízel. Tiskla se k němu a vnímala své tělo.
„Jsi tak krásná,“ šeptal jí do vlasů. „Kéž by tenhle tanec nikdy neskončil.“
Addie si přála to samé. Cítila se s ním dokonale, jako nikdy v životě. S klukem, se kterým chodila před několika měsíci si tak nepřipadala ani zdaleka. Teď se cítila milovaná, v bezpečí, na správném místě. Tak to chtěla odjakživa.
Odtáhla hlavu a zadívala se mu do černých očí za jeho škraboškou. Otvory mu padly přesně k očím, takže nebyl vidět ani centimetr kůže okolo. Flitrovaná maska mu zakrývala tvář až po nos, rudě se leskla a černá měkká pírka se ohýbala, jak okolo pluli další tanečníci.
„Kdo jsi?“ zeptala se Addie a položila mu dlaň na tvář. Nebyla horká, jeho kůže byla hladká jako vzduch.
„Jsem tvůj,“ zopakoval Matt.
„A jinak?“ začala mu stahovat masku dozadu, ale Matt ji zarazil. Jeho rty se přitiskly na její, jeho ruka ji hladila po vlasech a druhá svírala šaty na zádech. Addie bušilo srdce a rty jí pulsovaly. Přitáhla si Matta ještě pevněji a pootevřela rty. Z něžného polibku se stal francouzský, o kterém Addie ani nesnila. Cítila svůj jazyk v jeho ústech a ignorovala pohledy lidí, které cítila v zádech. Otevřela oči a všimla si, že se na ně několik lidí okatě zírá.
„Nevšímej si jich, lásko. Od teď můžeme být navždycky spolu. Neopustím tě, a ani ty mě, že ne?“ zašeptal jí Matt do ucha.
„Ano,“ přikývla Adele. „Miluju tě.“
Lexi si přitáhla Briana blíž a položila mu hlavu na rameno. Voněl po kolínské a z jeho těla sálala horkost, která ji rozechvívala. Cítila jeho oblek na odhaleném dekoltu.
„Měl by sis zatančit s Adele,“ řekla.
„Nechápu, jak jsi mě mohla takhle zaprodat,“ zasmál se lehce.
„Je to moje nejlepší kamarádka. Nechtěla jsem ji nechat samot - “ nedokončila, protože za sebou uslyšela hlas. Brian zvedl hlavu a Lexi se otočila.
Před nimi stála rozzářená Addie.
 Levou ruku měla kousek nad úrovní svého pasu, nataženou do prostoru, dlaň otočenou před sebe, jako by něco držela.
„Stalo se ti něco?“ zeptal se Brian a kývnul hlavou na její ruku.
„Ne, nic. Jsem úplně v pohodě,“ zasmála se Adele. Její rozzářený obličej se nedal přehlédnout, vypadala tak šťastně.
„Tak?“ zeptala se Lexi.
„Chtěla jsem vám představit svého přítele Matta,“ řekla a natáhla se pro polibek.

You Might Also Like

0 komentářů: