Recenze: Příběh draků - Serafína - Rachel Hartmann

10:47 Tereza Vlčková 2 Comments

Autorka čtenáře hned na začátku uvrhne do naprosto jiného světa. Člověk vůbec neví, co která věc znamená a co to vlastně je. První polovina knihy je opravdu zamotaná.

Svět království Gored je ovlivněn mírovou smlouvou mezi draky a lidmi. Jenže tato smlouva pomalu umírá - nejen díky smrti prince Rufuse, který je nalezen bez hlavy a důkazy ukazují na jedno z draků..

V příběhu Serafíny se dostáváme do zcela jiného světa. Světa s vlastní historií, jazykem, tradicemi. Stejně tak je tomu např. v Eragonovi, a stejně jako v Eragonovi, i zde najdete přehled postav a slovníček.

Ehm... Kniha mě nijak zvlášť nepohltila. Četla jsem ji, abych ji přečetla, nijak jsem se do příběhu nedokázala vžít, navzdory doporučení od Chrise Paoliniho na přebalu. 

No, nijak zvlášť. Jak už jsem psala, neodkázala jsem se moc začíst. Sice příběh obsahuje hodně akce, ale i přesto jsem neměla problém ji odložit i uprostřed děje. Autorka ale vytvořila zamotaný svět, který se nám postupně rozplétá. Třeba na začátku jsem vůbec netušila a bavilo mě objevovat, co co znamená a co jak je, když děj postupoval. Posledních sto stránek jsem přečetla na jeden zátah .

Vypravěčka Serafina mi moc nesedla. Přišla mi dokonalá a trochu přechytralá, a to já na hlavních hrdinkách nesnáším. Přesto jsem se s ní ale postupem příběhu nějak smířila a i když mě někdy štvala, znám i daleko horší hlavní hrdinky :D. 

Za zmínku stojí i ostatní postavy, třeba princ Lucian Kiggs. Sympaťák :D. Stejně tak Fínin učitel Orma.

Jestli se ke knize ještě vrátím, nevím. Ale už si jí ode mě půjčily dvě kamarádky, protože obě milují fantasy a Paoliniho, takže otázka je, jestli se kniha vrátí ke mně :D. Jsem ráda, že jsem si jí mohla přečíst, ale pokud bych měla volit mezi Serafínou a Eragonem, bude to určitě Eragon.

Nijak mě na zadek neposadil, ale ani mě nezvedl ze židle nějakými hloupostmi. Takže zlatá střední cesta. 

Jak už jsem říkala, Serafína mě hned na začátku moc nenadchla. Není to nejhorší, přesto se ale mezi moje nejoblíbenější hrdiny rozhodně nezařadí.

Nadchlo, to se říct nedá, ale myšlenka draků, jakožto vyvrhelů, kteří nosí na krku rolničku a nemají téměř žádná práva, se mi docela líbila. Čekala jsem, že budou ctění a obdivovaní, takže to bylo takové zajímavé překvapení. 

Pokud máte rádi draky a fantasy, tohle je určitě kniha pro vás. Možná se bojíte, že se jedná o jinak napsaného Eragona, ale opak je pravdou; Hartmannová vytvořila vlastní, originální svět. Určitě se jedná o fantasy, které stojí za pozornost, ale přesto je kniha možná trochu moc přeceňovaná.