Postřehy,
Česká kniha, česká jména? Ano, ale...
Za poslední dobu jsem četla několik povídek, ve kterých autoři pracovali s českým prostředím. Na tom by nebylo nic divného: Česká republika, české prostředí, česká jména. Ehm, jména. Tady začalo být něco divně, jakmile se na scéně objevila Erika, Rebeka, Alex, Liliana...
Ano, česká jména. Ale přece jen na tom něco smrdí, nezdá se vám?
Nic proti příběhům z českého prostředí nemám. Sice je to o něco méně atraktivní, než anglicky mluvící země, ale pořád je to náš domov, prostředí, které dobře známe a víme toho o něm hodně.
Jenže... když si český autor řekne "budu psát fantasy odehrávající se v Praze", přece jen to bude chtít nějak ozvláštnit, že? A tak je jasné, že první na řadu přijdou jména. A proč dávat postavám jména jako Maruška, Pepa, Honza nebo Karel, když se i v českém kalendáři nacházejí neobvyklá, zajímavá jména, která jsou možná i v jiných jazycích?
Hm, nápad dobrý. Můžu psát o Čechách a přitom použít zajímavá jména!
Jenže...
Přiznejme si, kolik takových Alexandrů, Lilian a Rebek znáte? Já se přiznám, že ani jednoho. Všichni v mém okolí mají česká jména (překvapení :D), pěkná, zajímavá, ale běžná. Maximálně jeden dva lidé z několika tisíc mají nějaké takové jiné.
Takže... Česká jména ano, ale myslete na to, že když pojmenujete všechny postavy jako byste psali příběh třeba z Ameriky také není úplně ono. Jedna postava, proč ne, ale pokud vyberete takováto přejatá jména pro více... Popravdě, tudy cesta nevede. To rovnou můžete všechny pojmenovat anglicky.
A pozor i na všechny Marušky, Pepíky a Karly, jestliže se rozhodnete pojmenovat hlavní hrdinku třeba Xenie.
neznám jediného Alexandra ani Rebeku (Lilian z blogu:D), máš pravdu :)
OdpovědětVymazatZběžně jsem si prohlédla oba dva tvé ( vaše :)) blogy a musím říct, že je to bomba! :)) Poprvé vidím, jak jeden blog píší dva lidé, ale je mi jasné, že po světě je takových blogů víc... ale že jsem na vás narazila jako na první, to mám na mysli a taky je moc pěkný :)) Co se týká českých jmen a českého prostředí v knihách... mně to prostě nesedí, fakt ne :D Ale četla jsem třeba knihy od Míši Burdový ( znáš? ) a přišlo mi to teda fakt dobrý ( konkrétně sérii Křišťály moci ). Žádná česká jména ani prostředí, jen česká spisovatelka, jejíž dílo se mi fakt moc líbilo :))
OdpovědětVymazatKdyž je to napsané dobře, proč ne.. přece jen u fantasy jsou zvláštnější věci než česká jména. K některým žánrům prostě zvláštnosti nebo tajemno patří, tak proč by nemohly zvláštní a neobvyklá jména? Naopak je to šikovný nápad :)
OdpovědětVymazatU nás píše fantasy Katarína Soyka a Lenona Štiblaríková. Dej príbehov sa odohráva na Slovensku (väčšinou), ale mená postáv sú naozaj neobvyklé - Zuna, Mína, Constantin, Maxim, Yorik, Roven atď. V jednej knihe dokonca pre hlavné ženské postavy vybrala Soyka jedno obyčajné meno (Mirka) a doplnila ich dvomi nie až tak bežnými menami (Nikol a Ester) a takisto to bolo aj s mužskými menami - Juraj a Rigor. Takže áno, nevhodne zvolené mená dokážu pokaziť dojem z príbehu, ale myslím, že tieto dve spisovateľky ich vyberajú vhodne :)
OdpovědětVymazatNo jo příběh zasazený do českého prostředí je vždycky těžké vymyslet tak, aby nevyzněl buď moc cize nebo naopak moc domácky a česká jména k tomu patří :)
OdpovědětVymazat